|
|
Syntéza kvantových teček pro in-vivo zobrazování
Ferdusová, Helena ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Cílem této práce byly syntézy ve vodě rozpustných kvantových teček (QDs) pomocí různých prekurzorů a stabilizátorů a zjištění toxicity syntetizovaných QDs nutných pro in-vivo zobrazování. Tato práce je zaměřena na syntézy ve vodě rozpustných QDs (MPA-CdTe, MPA-CdTe/ZnS, MSA-CdTe, MSA-CdTe/ZnS, GSH-CdTe, GSH-CdTe/ZnS, TGA-CdTe, TGA-CdTe/ZnS, GSH-ZnSe a GSH-ZnSe/ZnS) a zejména na jejich toxicitu. Syntetizované QDS vyznačující se vysokou intenzitou fluorescence a záporným zeta potenciálem byly vybrány vzhledem k jejich vhodnosti pro tuto práci. Výsledné hodnoty QDs byly vyhodnoceny a u QDs s optimálními vlastnostmi (maximální intenzita, FWHM, zeta potenciál) byla dále studovaná toxicita. Toxicita QDs byla určena pomocí MTT testu na buněčné linii HEK 293, při kterém bylo podle rešerše potvrzeno, že QDs se strukturou jádro/obal jsou méně toxické než struktura jádro. Z výsledků vyplývá, že toxicita námi syntetizovaných QDs je nejnižší u MPA-CdTe (struktura jádro) a MPA-CdTe/ZnS (struktura jádro/obal).
|
|
|
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
|
|
|
Vliv biomolekul na optické vlastnosti deponovaných kvantových teček
Roček, Vojtěch ; Mravec, Filip (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výrobu kvantových teček oxidu titaničitého za pomoci nanoporézní masky z oxidu hlinitého a modifikaci jejich povrchu za účelem zvýšení jejich kvantového výtěžku. Práce je rozdělena do 6 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby kvantových teček, metod analýzy a úpravy jejich povrchu a možnosti využití těchto kvantových teček v praxi. Tyto teoretické poznatky jsou poté prakticky využity při výrobě kvantových teček, analýze a modifikaci jejich povrchu, jež má za cíl zvýšení jejich kvantového výtěžku. Vyrobeny byly kvantové tečky oxidu titaničitého, na než bylo deponováno zlato a navázán glutation.Získané výsledky jsou prezentovány a diskutovány v závěru práce.
|
|
| |
|
|
Syntéza kvantových teček pro detekci proteinů
Šibíková, Anna ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Táto diplomová práca sa zaoberá syntézou kvantových bodiek (QDs) pre detekciu proteínov. Je rozdelená na tri hlavné časti. V prvej je písané o teórií samotných QDs, ich syntézach, funkcionalizácií, interakciách, aplikáciách v medicíne. V experimentálnej časti boli syntetizované CdTe/ZnS QDs s jadrami modifikovanými glutathionom (GSH), na ktoré sa v ďalšom kroku naviazali biomolekuly BSA a IgG pomocou crosslinkerov EDC, NHS a CDI. Výsledné látky boli v poslednej časti charakterizované fluorescenčnou spektroskopiou a kapilárnou elektroforézou. Výsledky ukazujú závislosť intenzity fluorescencie QDs na pH prostredí, koncentrácií BSA a koncentrácií IgG pri použití rôznych crosslinkerov.
|
|
|
Hodnocení obsahu glutathionu v rostlinách jako markeru znečištění životního prostředí těžkými kovy
Borková, Marie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Opatřilová,, Radka (vedoucí práce)
Byla studována koncentrace glutathionu v závislosti na množství thalia v rostlině. Pokusnou rostlinou byla Kukuřice setá, u níž se zvlášť stanovovala kořenová a listová část. Byly vypracovány dva kultivační postupy, kdy semena a klíčící rostliny byly kultivovány v roztoku thalia o koncentraci 0, 1, 3, 5, 8, a 10 µmol/l. Při extrakci byly použity jako extrakční činidla roztoky fosfátového pufru a kyseliny askorbová. Stanovení glutathionu bylo provedeno pomocí kapilární elektroforézy (CE) a vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC). U obou metod byl použit detektor diodového pole (DAD). Na stanovení množství thalia v rostlině byla použita metoda atomové emisní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou (ICP AES).
|
|
|
Vliv fungicidů a prostředku biologické ochrany na metabolismus glutathionu.
Vašková, Marie ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Jaklová Dytrtová, Jana (oponent)
Triazolové fungicidy jsou v zemědělství široce používány k ošetření velkého množství plodin. Při jejich akumulaci v půdě, rostlinách či vodních zdrojích mohou ovlivňovat i necílové organismy, u kterých mohou mít negativní vliv na endokrinní systém či reprodukci. Podstatně méně informací víme o vlivu triazolů na rostliny, konkrétně o jejich antioxidačním a detoxifikačním systému. V této práci byl nejprve studován vliv penkonazolu (P), tebukonazolu (T) nebo jejich kombinace (PT) na rostliny rajčat Solanum lycopersicum, cv. Cherrola. Oproti kon- venčnímu způsobu aplikace fungicidů formou postřiku na listy byl sledován i vliv zálivky s obsahem P, T, nebo PT do půdy. Zálivka fungicidů do půdy měla na metabo- lismus glutathionu horší dopad: třicátý pátý den po každotýdenní aplikaci fungicidů došlo v kořenech ke snížení obsahu redukovaných thiolů, aktivity glutathionpero- xidasy a v listech byl snížen i klíčový konjugační enzym II. fáze biotransformace, glutathion-S-transferasa (GST), a to na 43 až 20 % (v závislosti na fungicidu) v po- rovnání s neošetřenými rostlinami. Naopak v listech byl obsah redukovaných thiolů a aktivita glutathionperoxidas zvýšená. V případě postřiku oběma fungicidy (PT), i když ve stejné koncentraci jako u P a T samostatně, byl pozorován synergistický úči- nek na aktivitu GST v...
|
|
|
Elektroforetické stanovení oxidované a redukované formy glutathionu v rostlinném materiálu
Durychová, Eva ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato práce vychází z dříve publikované metody pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin pomocí kapilární elektroforézy s bezkontaktní vodivostní detekcí a zabývá se možností jejího využití ke stanovení oxidované (GSSG) a redukované (GSH) formy glutathionu s aminokyselinami. Teoretická část se nejdříve věnuje stručnému představení vlastností a významu glutathionu a jeho stabilizací vůči autooxidaci, konkrétně alkylací pomocí N-ethylmaleimidu (NEM) vázajícím se na GSH za vzniku alkylované formy (GSH-NEM). Dále se věnuje stručnému souhrnu dostupných metod k stanovení glutathionu, s detailnějším zaměřením na již vyvinuté metody kapilární zónové elektroforézy. Na závěr ve zkratce představuje elektroforetickou metodu pro stanovení dvaceti proteinogenních aminokyselin, ze které tato práce vychází. V praktické části se nachází postup, s jakým bylo zaváděno stanovení obou forem glutathionu do metody pro stanovení proteinogenních aminokyselin. Nejprve byla testována zjednodušená, časově méně náročná metoda v kratší 50,0 cm kapiláře bez hydroxyethylcelulózy, kde byly obě formy glutathionu separovány na základní linii během 10 minut. U této metody byly zjištěny relativní směrodatné odchylky ploch píků (GSH 2,1 %; 1,2 GSSG %; GSH-NEM 2,2%) a jejich migračních časů (GSH 0,56 %; GSSG 0,59 %; GSH-NEM 1,31...
|
|
|
Biotransformační aspekty nových karbocyklických analogů nukleosidů.
Rozumová, Nela ; Mertlíková Kaiserová, Helena (vedoucí práce) ; Rumlová, Michaela (oponent)
Analogy karbocyklických nukleosidů s norbornanovým skeletem byly syntetizovány na ÚOCHB AV ČR a představují nová potenciální chemoterapeutika s významnou aktivitou proti Coxsackie virům. Základním cílem této práce bylo zkoumání metabolismu a mechanismu účinku původního karbocyklického nukleosidového analogu MS 254, jež se vyznačuje protivirovou a cytostatickou aktivitou. Částečně je pozornost věnována i dvěma strukturně příbuzným látkám (MS 255, MS 320). V této práci byla stanovena cytotoxicita těchto látek v buněčné kultuře a vliv látky MS 254 na množství celkového a oxidovaného glutathionu, na aktivitu glutathion-S-transferasy (GST), glutathionreduktasy (GR) a na oxidační stres. Dále byla stanovena kinetika přeměny MS 254 lidskou GST. Bylo potvrzeno, že ze tří sledovaných látek je nejvíce cytotoxická látka MS 255 a nejméně cytotoxická je látka MS 254. Dále bylo zjištěno, že látka MS 254 nenavozuje v buňce oxidační stres a že se vzrůstající koncentrací této látky se zvyšuje aktivita GST i GR. Michaelis-Mentenové konstanta pro konjugaci látky MS 254 s glutathionem (hlavní metabolická cesta) byla stanovena v řádech milimolů, což ukazuje na relativně nízkou afinitu substrátu ke GST.
|
|
|
Vliv biomolekul na optické vlastnosti deponovaných kvantových teček
Roček, Vojtěch ; Mravec, Filip (oponent) ; Drbohlavová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na výrobu kvantových teček oxidu titaničitého za pomoci nanoporézní masky z oxidu hlinitého a modifikaci jejich povrchu za účelem zvýšení jejich kvantového výtěžku. Práce je rozdělena do 6 základních kapitol, v nichž je provedena literární rešerše procesu výroby kvantových teček, metod analýzy a úpravy jejich povrchu a možnosti využití těchto kvantových teček v praxi. Tyto teoretické poznatky jsou poté prakticky využity při výrobě kvantových teček, analýze a modifikaci jejich povrchu, jež má za cíl zvýšení jejich kvantového výtěžku. Vyrobeny byly kvantové tečky oxidu titaničitého, na než bylo deponováno zlato a navázán glutation.Získané výsledky jsou prezentovány a diskutovány v závěru práce.
|
host ::
RSS.